Nepodceňujte izolaci garáže. Správným zateplením před zimou omezíte rezivění nářadí i vznik plísní na stěnách
Garáž pro většinu mužů není ani zdaleka jen místem pro parkování auta. Pro mnohé kutily je to zároveň i druhá dílna, sklad nářadí, sportovního vybavení nebo třeba zahradní techniky. A ačkoliv se v garážích často nachází vybavení v hodnotě desítek tisíc korun, podmínky uvnitř jsou pro uskladněné předměty naprosto nevhodné. Nadprůměrná vlhkost a zima totiž mohou způsobit, že náčiní bude rezavět a v garážích se začne množit plíseň.
Nezateplenou garáž většina kutilů nevnímá jako kdovíjak závažný problém. Minimálně do chvíle, než se začne projevovat plesnivějícími zdmi a nářadím, které pozvolna začíná rezavět. Logickým krokem se v takové chvíli jeví zvýšit teplotu v místnosti pomocí přímotopu, ovšem pravda je taková, že to celou situaci dlouhodobě pouze zhorší. Jedním z účinných řešení je kvalitní tepelná izolace, která pomáhá zvýšit povrchovou teplotu stěn a omezit kondenzaci vlhkosti.
Proč samotný přímotop nestačí?
Ačkoliv přímotop v garáži využívá většina mužů, problém je, že toto zařízení kondenzaci na zdech nejenže neřeší, ale často dokonce i zhoršuje. Teplejší vzduch pojme více vodní páry a když přímotopem zvýšíte teplotu v garáži například o deset stupňů Celsia, vzduch absorbuje více vlhkosti z okolních povrchů – například ze zaparkovaného auta nebo ze zdí. Jakmile ale přímotop vypnete, garáž rychle vychladne zpátky na původní teplotu a vzduch se znovu ochladí. Tím dojde k vysrážení páry, ale tentokrát ještě ve větším množství než předtím.
Přímotop tedy funguje jen tehdy, když je v provozu trvale a teplotu udržuje po celý den stabilní. V takovém případě by však přestal dávat smysl ekonomicky, protože byste tím účet za elektřinu navýšili o tisíce korun každý měsíc. Jediným efektivním řešením je proto zvýšit teplotu povrchů v garáži tak, aby neklesala pod rosný bod. A toho lze dosáhnout jedině kvalitní tepelnou izolací.
Řešením může být stříkaná polyuretanová pěna
Pokud zvažujete zateplení garáže, jednou z účinných možností je stříkaná polyuretanová (PUR) pěna, která nabízí dobré tepelněizolační vlastnosti a snadno se přizpůsobí i nerovným povrchům. Jde o chemickou směs, která se nastříká přímo na stěny a strop pomocí speciálního přístroje. Během pár minut pěna expanduje a kompletně ztuhne. Pěna sama tak dokáže vyplnit nerovné povrchy a vytvořit souvislou izolační vrstvu, ve které nevznikají žádné tepelné mosty. Aplikaci zvládají specializované firmy nanejvýš během jednoho dne a samotná pěna má životnost v řádu desítek let.
Nevýhodou PUR pěny je však poněkud vyšší pořizovací cena. Pokud byste hledali nějaké alternativy, je nutné počítat s tím, že každá z nich má své výhody a nevýhody. Vůbec nejlevnější volbou bude bílý pěnový polystyren, který je dostupný a nabídne velmi snadnou instalaci. Problém však je, že není vhodný do vlhkého prostředí a navíc je hořlavý, což je v garáži, kde se skladuje benzin, laky a oleje, poměrně rizikové. O něco lepší je pak extrudovaný polystyren označovaný jako XPS. Jeho hlavními přednostmi je, že je voděodolný, pevnější a má delší životnost. Řešením může být taktéž minerální (kamenná nebo skelná) vata, která je nehořlavá a cenově dostupná, ovšem izolační vlastnosti jsou ve srovnání s polyuretanovou pěnou výrazně horší.
Koroze dokáže znehodnotit vybavení za desítky tisíc korun, přičemž samotné nárazové topení přímotopem situaci spíše zhoršuje.
, ...
Důležité je myslet také na ostatní detaily
Samotná izolace stěn a stropu bohužel nestačí. Pro maximální funkčnost musíte řešit také těsnění garážových vrat, což je jedno z nejslabších míst většiny garáží. Drobnými mezerami po stranách totiž uniká značná část tepla – řešením jsou buď silikonové či gumové těsnicí pásky, případně nová izolovaná garážová vrata. Stejně tak je velmi důležité i pravidelné větrání a případně také instalace pohlcovače vlhkosti, který pomůže s odstraněním přebytečné vlhkosti a tím zamezí vzniku dalších plísní.
Důležité je mít rovněž na paměti, že pokud v garáži máte plíseň už před samotným zateplením, pouhá instalace vhodné izolace to nevyřeší. Je třeba se nejdříve zbavit plísní pomocí protiplísňového nátěru nebo vhodnými chemickými přípravky, nechat stěnu důkladně vyschnout a pak ji teprve zaizolovat.
Pokud by vám samotná izolace nedávala smysl, existují i jiné věci, které můžete vyzkoušet. Kromě pořízení již zmiňovaného pohlcovače vlhkosti doporučují někteří kutilové také pořídit silikagelové sáčky do skříně s nářadím. Ty pohlcují vlhkost a brání její kondenzaci v uzavřeném prostoru. Jedno balení stojí od 100 do 300 korun a vydrží dlouhé měsíce. S plísní na zdech vám příliš nepomůže, ale reznutí nářadí zabránit může.





Sledovat v Google Zprávách























































